O knize: 2013 / Bylo čím dál těžší dýchat. Kolegům to asi uniklo a už ji hledají. A tady dole ji nikdo nikdy nenajde. Anna si uvědomila, že udělala osudovou chybu, když vstoupila do tajných dveří. Než se však otočila, udělala ještě pár kroků a pak chodba náhle skončila a zavedla ji do prostorné místnosti s vysokým stropem a s očima plnýma hrůzy zírala na monstrózní obraz, který se jí objevil před očima. Anna chtěla křičet, ale ten křik jí uvízl v hrdle. Kostry v hadrech ležely na holé kamenné podlaze. Kostnatá ruka jednoho z nich se natahovala po hliněném džbánu. Pravděpodobně byla kdysi v džbánu voda, ale stála v dálce nepřístupné pro nešťastného vězně. Náhle se odněkud ozval mrazivý smích. Anna, stále neschopná vydat hlásek, se rozhlédla. Na opačné straně chodby někdo stál ve dveřích. Nebylo vidět ani tvář, ani postavu; byly zakryty zářivě šarlatovým pláštěm, ve kterém měl cizinec na sobě. Z hrudi mladé ženy nakonec unikl divoký, zoufalý výkřik..